Trenéři

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Moje basketbalová cesta začala v roce 2000 v týmu Basket Horáčkova. Během následujících let jsem prošel několika kluby, až jsem zakotvil v týmu, kde mě trénoval náš HeartCoach Vojta Svoboda a mým spoluhráčem byl další z trenérů, Jakub Kos. Právě tehdy se basketbal stal mou skutečnou vášní.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Cesta k basketbalu byla obdobná jako u mnoha jiných, otec hrál basketbal, takže si kolem syna vytvořil družstvo (mimochodem jsem totéž udělal i já). Začínal jsem v 10 letech v Kobylisích, v dorostu jsme přešli do dorostenecké ligy ve Spartě (zde jsme vyhráli titul mistra ČR) a pak jsem hrál i rok v první lize za Bohemians. Po vojně jsem už vzhledem na zaměstnání ve státní službě neměl tolik času, takže jsem hrál opět v Kobylisích a následně za VSK Přírodní vědy. Zde jsem také postupně začal trenovat a udělal si licenci B. Dětské družstvo jsme založili již v Modřanech, nejprve pod hlavičkou Cukrspolu, pak ZŠ TGM a nakonec ve vlastním klubu Fenix Modřany, kde se původní žáci vypracovali až pro pražského přeboru A. V Jižních Supech působím v podstatě od začátku jejich existence, nyní se vracím opět k minižákům.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

K basketbalu mě dovedl můj kamarád na ZŠ, začínal jsem právě na Jižních Supech pod vedením našeho Heartcoache. Prošel jsem jsem si i extraligou U19 na Supech a dodnes mám možnost hrát za muže 1. ligu a na Supech pražský přebor A.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

K basketbalu mě přivedl Milan Horák, který mě tenkrát jakožto můj učitel na základní škole zlákal do přípravky na Sokole Pražském. Sokolem jsem byl dalších 10 let, poté moje cesta mířila na Supy. Největší podíl a zásluhu na tom stát se trenérem mají Vojta Svoboda s Kubou Kosem, pod kterými jsem chvíli hrál a už tehdy jsme si sedli jak lidsky, tak basketbalovou filosofií. A zatrénovat si tady s Milanem, mým prapůvodním mentorem? Všechna čest!

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Basketbal jsem začal hrát ve 4. třídě základní školy u nás v Kostelci n. Č. L., kde byl v té době pouze fotbal a basket, ten hráli i rodiče. Postupně jsem v basketbalu vyzkoušel úplně všechny možné pozice (hráče, trenéra, rozhodčího, funkcionáře).

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

S basketbalem jsem začal na vysoké škole a uchvátil mne tak, že jsem ukončil původní školu a přihlásil se na FTVS. Vystudoval jsem obor TV a sport se specializací trenér basketbalu. Již při škole jsme začal trénovat děti i dospělé a momentálně se trenérství věnuji třetí dekádu.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

S basketem jsem začal v Českých Budějovicích, kde jsem odehrál všechny mládežnické kategorie. Během VŠ jsem hrál v Praze, pak zase v "Budějcích" a po definitivním přesunu do Prahy zase za VSK MFF. Taky jsem byl rozhodčí, s trénováním jsem začal už v ČB a po seznámení s Vojtou se mojí srdeční záležitostí stali Jižní Supi :-).

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Moje cesta k basketbalu vedla přes základku v Týništi n. Orlicí. Tam mi tělocvikář/baskeťák ukázal krásu této hry. Následně přes Hradec Králové a Olomouc cesta končila ve VŠ Praha. K trénování jsem se dostal už jako junior v Olomouci, ale až relativně nedávno jsem se i díky svému synovi začal trénování věnovat naplno.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

S basketbalom som začal vo veku 14 rokov, čo sa mnohým zdá už príliš neskoro, napriek tomu som s ním prešiel úžasný kus cesty prinášajúci mnoho prehier a výhier, veľa životného múdra, ktoré si človek uvedomil až s odstupom času, ale hlavne krásne celoživotné priateľstvá. Mám pocit, že basketbalu v živote veľa dlhujem, takže teraz nastal čas mu to trochu splatiť a som vďačný za možnosť to splácať v Jižných Supoch.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?

Basketbal jsem začala hrát ve druhé třídě a již od začátku si našel místo v mém srdci. Po vážnějším úrazu kolene jsem byla nucena ukončit své aktivní působení na palubovce. Nicméně jsem si život bez tohoto krásného sportu nedokázala představit, tak se nyní věnuji přípravě těch nejmenších baskeťáků.

Jaká byla moje cesta k basketbalu?