Jižní Supice vyráží podruhé do Olomouce na oblíbený turnaj Plyšákov

Letos podruhé vyráží tým nejmenších Supic na turnaj do Olomouce, víkend plný zážitků.

Akce Plyšákov letos vyšla na víkend 24.-26.5.2024. V pátek se většina hráček před polednem schází s Monikou a Supí babičkou na Hlavním nádraží a po drobných komplikacích s dopravou se dle plánu odjíždí směr Olomouc. Druhá část výpravy se pod vedením Terezy a Lenky kvůli návratům ze škol v přírodě přidá později. 

Do Olomouce vlak dorazí cca na čas, přesouváme se do třídy do školy, kde odkládáme kufry a spacáky a přesouváme se na SZŠ, kde nás čeká první zápas proti místním OSK. Ještě jsme se pořádně nerozkoukali po cestě a přestože se snažíme, bojujeme, zápas prohráváme a to dosti velkým rozdílem 53:1. Následuje jeden zápas pauza, venku je krásně a tak jdeme ven, zrovna dorazila Terka s Lenkou s posilami. Holky si chvilku hrají venku a jdeme se chystat na další zápas.

Tentokrát nás čekají Tygři, vedení se ujímá Lenka a přestože jsou Tygři o úroveň jinde než my, dostaneme naloženo jen 43 bodů, což je velký úspěch, postupně holkám vysvětlujeme jak správně bránit a jde jim to minutu od minuty lépe, učí se z každé chyby. Dávat koše se nám ale vůbec nedaří, nakonec alespoň jeden padne a tak neodcházíme s nulou. Po tomto zápase je jasné, že ve skupině skončíme na třetím místě a v sobotu budeme hrát až po obědě.

Po zápase bereme všechny věci a přesouváme se do šatny, kde si nastavujeme pravidla, která chceme aby se dodržovala. Řekneme si co se nám v zápase povedlo, co ne, co příště zlepšíme atp. Jelikož je docela dost hodin, holky se rychle převlékají a vyrážíme na autobus. Jdeme hezky ve dvojcích, když přijede autobus, spořádaně nastoupíme. Po výstupu se hned začínáme počítat, nikdo nechybí. Ještě to ale musíme zlepšit, protože jsme se dopočítali až po odjezdu autobusu. 

Když přicházíme ke škole, už na nás čekají s večeří, máme úžasné lasagne, všichni se parádně nadlábneme, počkáme až všichni dojedí a přesouváme se do třídy, kde začíná vybalování, příprava na spaní. Největší ohlas má Lenky fukárek na nafukování karimatek, postupně všechny kdo potřebují nafukovat obejde a už se vybalují spacáky a připravují pyžamka a zubní kartáčky. Po převlečení do pyžamek a vyčištění zoubků začne naše Supí babička vyprávět pohádky. Chvilku trvá než všechny usnou, ale kolem půlnoci už je konečně úplné ticho a všechny princezny spinkají. 

Ráno se krátce před půl šestou ozve první šepot, v šest už je to ševel, v půl sedmé už jsou vzhůru všichni a tak začíná oblékání, čištění zoubků a zaplétání vlasů. Lenka zaplétá modré vlasy do boxerských copů, Terka zaplétá ty, které modré vlasy nechtějí. Po osmé vyrážíme na snídani, každý dostane svůj balíček, organizace stravování je perfektní. 

Venku je zase krásně, tak si jdou holky do třídy pro míče, Lenka s Terkou pro kartáče a jdeme na nedaleké hřiště s basketbalovým košem a prolézačkami. Už jsme dostali od organizátorů nová trička s letošním logem, tak se do nich holky hned oblečou a děláme památeční foto. Pokračuje se v česání, kdo nesedí u kadeřníka, hraje na krále střelců, leze v síti, některé holky dokonce malují vodou na chodník, kreativitě se meze nekladou.

Krátce před odchodem Monika a Terka s holkami zkouší nové cvičení, které bychom mohli používat při rozcvičení před zápasem. Lenka doplétá poslední copy a přesouváme se na oběd, tentokrát vývar s nudličkami a rajská s knedlíkem a masovými koulemi. Opět mňamka. Po obědě krátký odpočinek ve třídě a vyrážíme do tělocvičny na zápas proti Žilině.

Nebýt dvou hráček Žiliny, které naše hráčky převyšují o hlavu, mohlo jít o krásný a vyrovnaný zápas. Přestože je jasné, že hráčky jsou určitě starší, soupeř tvrdí opak a tak i tento zápas bohužel prohráváme 37:25. Ze 37 bodů, které jsme v tomto zápase dostali, daly právě tyto zmíněné hráčky 34. Nedá se nic dělat, holky to nevzdaly, bojovaly, ale nestačilo to.

Do dalšího zápasu nám zbývá cca 2,5 hodiny a tak holky vytahují kapesné od rodičů a útočí na místní bufet :) Začíná hokejový zápas ČR vs. Švédsko, sledujeme na mobilu a fandíme co nám síly stačí. Po první hokejové třetině se jdeme zase převléknout do dresů a začíná přesun do tělocvičny SZŠ. Cestou Lenka na mobilu sleduje hokej a při každém gólu skandujeme na zastávce KDO NESKÁČE NENÍ ČECH, holky to neuvěřitelně baví a povzbuzují je i projíždějící auta troubením. Na zastávce busu se k nám přidá i náš budoucí soupeř, Kladno.

 V šatnách se holky rychle obouvají a jdeme se rozcvičovat, už to máme všechno krásně nacvičené, takže vše odsýpá a nemusíme na nikoho čekat. Jdeme na zápas.

 Holky se od posledního zápasu opět neuvěřitelně zlepšily, krásně brání, koše nám padají a o poločase prohráváme o dva body. I přes absolutní nasazení všech hráček si soupeř na konci třetí čtvrtky vytvořil desetibodový náskok, našim holkám už došly síly. Ve čtvrté čtvrtině zkoušíme náskok snížit, dohnat, ale nakonec i další pětce dojdou síly a na konci dostáváme pár zbytečných košů, konečný výsledek 40:23. I když výsledek úplně nevypadá, zápas byl vyrovnaný, holky na hřišti nechali vše..

 Přestože jsme nevyhráli, bereme holky za odměnu na náměstí na zmrzlinu, protože si to opravdu zasloužily. Supí babička čte z brožurky o historii místního orloje, holky hltají každé její slovo. Naší skupinky si všimne místní průvodce a jelikož naše holčičky jsou zvídavé, tak jim udělá rychlou přednášku nad maketou města, u studny, orloje. Holky nadšené co vše se dozvěděli. Uděláme pár fotek na náměstí a protože se začíná dost zatahovat a vypadá to na déšť, vracíme se k autobusu.

 Po návratu ke škole vyrážíme rovnou na večeři, řízek a br-kaše. Všechny slupnou svou porci, některé si jdou i přidat. Začíná akce koupel, po pěti kusech Monika bere děti do sprch, ostatní si s babičkou hrají na školu. Když se ve třídě sejdeme všechny, děláme promenádu v pyžamkách, porotci Lenka a Terka. Na závěr si všichni zatancujeme, trenérky taky předvedou svá pyžama a už se postupně všichni zubí a jde se spát. Únava velká, takže během chvilky klid.

 Ráno je vzhůru jen pár holčiček, zbytek musíme před sedmou budit, abychom vše stihli. Některé už si začínají i balit, ale oblékám se rovnou do dresů, na tvářičky rychle modrou a bílou, a vyrážíme na snídani a ze snídaně se hned přesouváme na autobus a jedeme na poslední zápas, čeká nás OSK Fialky. Chceme vyhrát!

 Holky se rvou o každý míč, brání už téměř bez chyb, pomáhají si, fandíme si, skore je po každé čtvrtce vyrovnané.. Nepadají nám dnes koše, někdo nám začaroval koš. Přestože holky hecujeme jak jen to jde, všechny se snaží, opět to nevyjde, po velmi bojovném a vyrovnaném výkonu prohráváme 24:18.

 Přestože jsme nevyhráli, zatancujeme si sklesle uprostřed tělocvičny naše natrénované kolečko a přesouváme se do šatny, kde si všechny pobrečíme. Shrneme si, jak moc jsme toho za tento víkend dokázaly, co jsme se vše naučily a jak moc se všechny holky zlepšily.

V klidu se oblékáme a jdeme zase na autobus a přesouváme se ke škole. Po výstupu z autobusu se rychle spočítáme, už nám to konečně jde :) Dostáváme k obědu každá pytlíček s chlebem a řízkem, jablíčko a lahev vody. Rychle balíme a vyklízíme třídu a jdeme se kouknout na finále, HB Basket a Pardubice. Naše holky fandí HBéčku, protože ony včera fandily nám při zápasu proti Žilině.

 Po ukončení tohoto zápasu se všichni přesouvají ven a začíná vyhlašování. Obsazujeme 12. místo a naší nejlepší hráčkou je zcela oprávněně vyhlášena Anežka. Dostáváme diplom a plyšáčka, malou lištičku, dostává jméno Felix.

 Po vyhlášení se přesuneme na vedlejší hřiště, kde si uděláme ještě své vyhlášení a předáme holkám medaile na památku a pak už zase na autobus, na nádraží si dáme zmrzlinu, když dorazí vlak, rychlý přesun na správné nástupiště, nástup do vlaku, najdeme správná kupé a už jedeme směr Praha.

 Cestou nabereme zpoždění cca 20 minut, u vlaku už na nás čekají někteří rodiče, vykládáme kufry, děti, rychlé počítání a opět naposledy se hromadně přesouváme na místo srazu k ostatním rodičům. Závěrečné poděkování, přímluva pro holky, aby se večer mohly koukat na hokej, ukázka, jak jsme se to naučily, ještě pokřik nakonec CIGI, HÉÉÉJ, CAGA HÉÉÉÉJ, CIGI CAGA CIGA CAGA, HEJ HEJ HEJ, JIŽNÍ SU-PI-CE!!! a rozchod.

 Ještě jednou děkuji všem účastníkům za úžasné nasazení, bojovnost, i přes "neúspěchy" v zápasech se nám víkend moc povedl, úžasné zážitky, plno pokroků, holky se naučily spoustu nových věcí, nastavily jsme si pravidla do budoucna. Máme skvělou partu, která toho v budoucnu hodně dokáže.